Soudce : " To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu. "
Obžalovaný muž : " Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít. "
Soudce : " Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící
už napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení. "
" Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového portýra, která má dvě děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12 letý měří 80 cm a 19 letý pouze 90 c
.
Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká : " V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové. "
" Ne ", říká moje žena, " pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy. "
" Ne ", říká moje žena, " pigment je to, na co psali staří Římané. "
" Ne ", říká moje žena, " pergamen je, když básník začne něco psát a pak to nedokončí ...."
" Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla
a začal číst noviny. Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec ...Tedy - moje žena. "
Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká : " Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15. "
Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil : " Ale miláčku, to je francouzská kniha
a francouzský text. Tady stojí : " La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV."
To znamená : " Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV. "
" Ne ", říká moje žena, " to musíš překládat doslovně : La Marquise = slunečník,
Pompadour = kabelka, la Maitresse = učitelka, Louis XV = pasák 15.
Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře. "
" Ne ", říká moje žena, " lektor byl antický řecký hrdina. "
" Ne ", říká moje žena, " Nektar je řeka v jižním Německu. "
Moje žena : " Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo. "
" Ne ", říká moje žena, " duet je, když mají dva muži souboj se šavlí. "
" Ne ", říká moje žena, " duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak ..."
" A dál, pane soudce - dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil. "
Nastala chvíle mlčení, po níž soudce vstal a vyřkl ortel : " Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora."
